kardiopulmonální resuscitace - jak je to tedy s 30:2

24. května 2017 v 9:43 | Pyro |  První pomoc
První článek se bude zabývat KPR (KardioPulmonální Resuscitací - v AJ CPR) - něčím, co nás snad všechny učili, ale málokdy správně.

Předpokládejme, že máte před sebou člověka. Leží, nereaguje, nedýchá, netluče mu srdce. Později přibude článek jak tohle všechno poznat.

Také předpokládejme, že není nikde okolo defibrilátor. Ne každý ví, že v dnešní době už je na každém kroku. Je to takový mluvící kufřík (kterému občas nebývá rozunět :-D). Pokud ho máte někde poblíž, na celé KPR zapomeňte a jděte (běžte) pro něj. Bývá označovaný jako srdce s bleskem


Defibrilační úder - mýtus nebo ne?


Někteří jste možná slyšeli o tzv. defibrilačním úderu. Jde více méně o ránu do hrudníku, která by měla zase 'nahodit' srdeční činnost. Pro pochopení následujícího odstavce je důležité si ujasnit, co je fibrilace srdce. Nebudu zde zabíhat do detailů - předpokládejme standartní život ohrožující fibrilaci komor. Nejde o zástavu srdce(!), ale o jeho chaotickou činnost kdy se svaly stahují neefektivně až chaoticky. Vzniká špatnou komunikací v srdci.


Říká se, že úderem do hrudníku můžete srdci dát impuls kdy má udeřit a ono si svůj rytmus už najde. Myšlenka to není špatná. Vpodstatě takhle funguje defibrilátor. Problém je, že úder je mechanický a fibrilace elektrické povahy. Proto defibrilátor funguje a úder ne. Je to vpodstatě jako když praštíte do klávesnice, protože je počítač pomalý. ulevíte si, ale nic to nespraví.

Druhý mýtus je, že defibrilační úder je pro zlomení hrudní kosti, aby bylo možné provádět masáž srdce účiněji. Zajmavá myšlenka, má však jednu chybu - právě tlakem na hrudní kost masírujete serce. Takže si vlastně zničíte dobrého prostředníka. Nehledě na to, že hrudní kost jen tak něco nezlomé :-D

KPR - kolikrát stlačovat a co si u toho zpívat

Jak spráně stlačujeme...

Základ zná (doufám) snad každý. Dlaně položíme na sebe na hrudní kost zachraňovaného a stlačujeme stokrát za minutu. My však půjdeme ještě kousek dál podíváme se na pár triků jak vše dělat správně a efektivně.

  • Zkontrolujte podklad
Neprovádějte KPR na posteli či něčem podobně mekkém nebo odpruženém. Stlačováním by jste hýbali s celým tělem a ne jem s hrudní kostí. Pokud nemáte podezření na poranění páteře, přesuňte ho na zem.

  • Propněte ruce
I když se to na začátku nezdá, KPR je pěkně namáhavá věc. Navíc se připravte na docela dlouhou zábavu, protože pouze lékař může konstatovat smrt a do jeho příjezdu musíte pokračovat (na otázku zákona a záchrany života se také později podíváme v extra článku). Nestlačujte pohybem rukou, ale spíš rameny a zády. Když vás pak začnou bolet svaly, můžete si na chvilku odpočinout pokrčením loktů a zapojením jiných svalů do hry.

  • Nebojte se zlomených žeber
Opravdu to není vtip. Při KPR se to prostě stává. Nejhorší, co se může stát ze zlomených žeber je pneumotorax (propíchnutí plíce). Pořád lepší jak smrt.

  • Proč si zpívat?
Samozřejmě po vás nikdo nechce, aby jste si zpívali, ale potřebujete chytit správný rytmus. Doporučené je cca 100 stlačení za minutu. Moc vám to neřekne, že? Kdyby jste teď jen tak měli trefit rytmus jen podle tohohle udáje, asi jen zkušení bubeníci by se chytli. Proto vám sem dávám pár písniček s co nejpodobnějším BPM (beats per minute).
Zkusím projít ty nejznámější z nejrůznějších stylu, ať si každý najde co zná.

(asi nejznámější rpo tohle použití) Bee Gees - Stayin' Alive (103 BPM)


Tady dávám odkaz na stránku se spoustou dalších tipů.

  • Střídejte zápěstí
Střídejte ruce. Chvíli mějte levou ruku na pravé, chvíli pravou na levé. Ušetří vám to klouby v zápěstí. Ideální moment pro prostřídání je při dýchání.


... a dýcháme

U umělého dýchání je třeba dbát na tři věci. Dobře zakloněnou hlavu zachraňovaného (aby jste dýchali do plic), ucpaný nos (aby vzduch neunikal) a na správnou míru (ano, I člověk se dá přefouknout nebo nedofouknout).

  • Před dýcháním zkontrolujte průchodnost dýchacích cest
Nemá smysl tlačit někomu do plic nedožvýkané jídlo, žvýkačky, zvratky... radši to opatrně zkontrolujte, než začnete vdechovat.

  • Rouška není zbabělost
Přehozením resucitační roušky přes obličej zachraňovaného chráníte sami sebe (asi nejdůležitější pravidlo při záchraně života). Navíc to pomáhá psychicky, když se nemusíte dívat přímo na blednoucí obličej. Na druhou stranu vám může znemožnit vidět některé reakce jako pohyb očí.

  • kontrolujte hrudník
Zvedá-li se, dýcháte správně. A když se začne zvedat sám, vyhráváte (ale nemáte úplně vyhráno).

  • Přizvěte si pomoc
Pokud je vás víc, rozdělte si práci a střídejte se. Zamezíte tak točení hlavy z hyperventilace a bolavým zápěstím.

A jak je to tedy s 30:2?

Polovina lidí vám řekne, že máte provést 30 stlačení a dva vdechy, druhá polovina vám řekne, že je to mýtus a dýchat se nemá. Překvapivě je obojí pravda.

Během prvních cca čtyř minut je v těle dostatek okysličené krve. Navíc jde o kritickou dobu, takže se dá říct, že má masáž srdce přednost. Pokud nemáte nikoho po ruce, kdo by vám pomohl, věnujte se hlavně srdci.

Druhým důvodem je obava z nesprávného provedení. Může se totiž snadno stát, že laik omylem místo plic nafukuje žaludek, což může vést k dalším problémům


Závěrem

Prosím vás všechny, co jste si právě přečetli tenhle článek, aby jste nezkoušeli masáž srdce na živém a normálně fungujícím člověku. Můžete mu ublížit.

A pokud někdy budete zachraňovat život, dbejte hlavně na svou bezpečnost. Vždy je lepší jeden mrtvý, než dva.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama